Sobotín - Pfarrerb
Základní info o lokalitě:
Toto naleziště známé hlavně díky výskytu Epidotu nemusím moc představovat. Vždy, když slyším slovo "pfarrerb" přepadne mě jaká si úcta a pokora k tomuto místu. Epidot se zde nachází na trhlinách amfibolu. Jedná se o alpskou paragenezi typu C. V letech 1885 až 1894 tu prováděl výzkumy němec F. Kretschmer a jeho nálezy nebyly doposud překonány. Sám jsem měl možnost vidět pár epidotů z jeho sběrů a byla to krása! Např. volný, ukončený krystal široký 4cm a dlouhý 10cm! To bylo něco! Poté toto naleziště upadlo do ústraní a bylo jen občas ověřováno náhodnými výkopy. Převrat nastal v 2. pol. 20. století. Jako první zde našel krásné epidoty a hlavně albity A. Kašpárek ( od 1958 ). Později pak lokalitu podrobně zkoumala dvojice sběratelů M. Nepejchal a J. Vančura a jejich nálezy podmíněné tvrdou a dlouhou prací přinesly zasloužené nálezy srovnatelné s Krestchmerovými. Samozřejmě se jedná jen o malou část nálezů, které jsou zveřejněny. Jistě sposta krásných epidotů leží ve sbírkách mnohých regionálních sběratelů. Každý, kdo se o pfarrerb zajímá zná historku o největším krystalu epidotu z pfarrerbu, který je ovšem neznámo kde. Jednalo se o krystal 141mm dlouhý a 26m silný zarůstající do prehnitové koule o poloměru 45mm ( Krestchmer 1894 ). Mezi další minerály, které se zde nacházejí patří hlavně: adulár, albit, apatit a křišťál.
Aktuální stav:
Má první návštěva proběhla na Státní svátek v květnu 2008. To jsem se tu jenom přehraboval v haldovém materiálu a sbíral volné krystalky epidotu do 2cm. Od té doby mi toto naleziště leží v srdci a rád se sem vracím. Už několikrát jsem zde zkoušel kopat, ale zatím jsem neměl štěstí. Byly to jen náhodně vytipovaná místa, kde už předemnou jistě někdo kopal. Přesto věřím, že vytrvalému a pilnému sběrateli se tato lokalita jistě odvděčí. Já sám doufám, že se mi jednoho dne povede nálet svojí dutinu! Parkrát jsem tu našel při prohrabování pěkné, drobné drůzy epidotu a volné krystalky, takže naděje je stále. Ovšem podmínkou lepších nálezů je kopání.Nesmím ovšem zapomenout říct, že se jedná o chráněnou památku a sběr minerálů jezde omezen. Zdůrazňuji, že jsem si své výkopy vždy zahazoval a snažil se terén uvést do původního stavu! Proto prosím ostatní, aby byli stejně pečliví, i co se týče čistoty prostředí ( odpadky ).
Komentáře
Přehled komentářů
Je to lokalita PP prirodni pamatka a nyni je ram nove tabule se zakazem sberu mineralu.Hlavni problemisti jsou Polaci, ti rabujou kde co.Je to smutne.
Q
(cert, 26. 7. 2014 11:00)Problém je hlavně v tom, že někteří lidé nevědí, kdy mají dost a místo aby si našli dva tři vzorky hrabou a hrabou, dokud nemají plné batohy, unést je nemohou, poutka jim praskají, ale sotva so odpočinou, už zase křečkují.
Re: Q
(Jan Skýpala, 4. 1. 2015 19:30)Nevím o nikom, kdo by tvrdě makal na lokalitě xx dní a posléze, když už konečně něco našel, si vzal dva tři vzorky a šel odtud nikdy se již nevraceje. Až někoho takového potkáte, rád ho poznám osobně. Z vašich závistivých slov jsem poznal, že zrovna Vy to nejste. Pěkný den přeji.
Re: Re: Q
(pro, 16. 1. 2016 11:45)Správně. Je třeba sebrat co se dá a pak to prodávat po burzách. Taky pěkný den.
Pfarrerb
(pepa, 17. 10. 2015 11:46)tak letos v letě jsem tam byl a nestačil se divit ,možná tak 20 dětiček z nějakého letního tábora a všichni kladivka krumpačky a hrabošili..
Pfarrerb
(Franz Kretschmer, 1. 2. 2011 12:08)Dobrý stránky, zatím je si moc lidí nezná. Taky bych si chtěl najít pěknej vzorek epidotu. Blbý je, že tam chodí lidi a blbě kecají. Chtěji z toho udělat přírodní památku a pak ty pokuty budou asi dost mastný. Nevím, co chtějí chránit, když už většina puklin je stejně vytěžena.
Re: Pfarrerb
(Jan Skýpala, 18. 3. 2011 15:55)Ano, máte pravdu. Výkopové pokusy na této lokalitě jsou docela "o hubu". Jak jste psal, štěstí, že lokalita nebyla dosud vyhlášena za přírodní památku. Na druhou stranu se ochráncům apod. lidem nelze moc divit, když vezmem v potaz stav většiny našich lokalit. Bohužel, někteří lidé se nikdy nepoučí ...
lokalita
(Kuba, 24. 4. 2019 19:42)